Hodina chemie: Proč NEpoužívat kokosový olej v kuchyni

Přeju krásný sobotní večer!

Já ho trávím doma v pelechu s dobrou hudbou a zapálenými svíčkami, prostě relax!:) Jsem po týdnu ve škole (a večerních akcích) docela unavená a upřímně jsem ráda, že jsem doma. A taky..Mám naplánovanou akci s kámoškou v Brně hned v pondělí, ale pšššt!:D

Dnes jsem se rozhodla napsat vám článek a tolik populárním tématu a totiž o kokosovém oleji a jeho použití v kuchyni. Nechci tvrdit, že jsem nějaký velký chemik (po pondělním semináři z aplikované biochemie si povíme,haha), ale toto musí zarazit každého, kdo má aspoň nějaké znalosti organické chemie. Tak pojďme na to!

Kokosový olej je získávaný z jader kokosových ořechů, řadíme ho tedy mezi tuky rostlinné. V tropech je po celé generace zdrojem tuku ve výživě lidí. Zdánlivě má několik pozitiv. Je termostabilní a jeho kouřový bod je kolem 180 °C, což znamená, že se hodí na smažení a fritování. Což ale není zrovna zdravá úprava potravin tak jako tak, že. Pomalu oxiduje, dlouho odolává žluknutí a proto je jeho trvanlivost až dva roky. Je také velmi levný. Tím myslím země, ve kterých se skutečně pěstuje a používá, u nás to není žádná laciná sranda.

Podle mě je ale velkým problémem velmi vysoký obsah nasycených mastných kyselin (saturated fatty acids, zkráceně SAFA). Ty se nacházejí hlavně v tucích živočišného původu (máslo, sádlo, mléko, žloutek), u rostlin se nachází právě v palmovém a kokosovém oleji. Nasycené mastné kyseliny nemají ani jednu dvojnou vazbu mezi jednotlivými atomy uhlíku v řetězci. To znamená, že řetězec atomů uhlíku je zcela "nasycen" atomy vodíku. 

Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krevní plazmě a tím i riziko srdečně cévních onemocnění, ale i diabetu II. typu! Bohužel v České republice je jejich konzumace dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky. Proto bychom měli konzumaci nasycených mastných kyselin omezit. Což tedy znamená, že konzumace kokosového tuku vám k nesmrtelnosti určitě nepomůže, ba naopak!:)

Opravdu mě velmi zaráží, že čímdál častěji narážím na recepty s tímto "zázrakem". Zkusila jsem taky trochu "zagůglit" a u odkazů "kokosový olej na hubnutí", "omlazující a úžasně zdravá potravina" mi skutečně spadla brada. Na toto téma jsme i hodně diskutovali ve škole a přednášející byla taky šokovaná, jaký mýtus opět média vytvořila, nemá to žádné racionální opodstatnění. 
Takže já říkám: Holky a kluci, nevymýšlejte hlouposti. Do teplé kuchyně je nejvhodnější olej řepkový a do studené olivový. Ale o tom třeba příště!:)

Hodina chemie, tentokráte o hořčíku

Ahoj!:)

Tak si při pondělním večeru dáme trochu chemie, co říkáte? Inspiraci k dnešnímu počtení jsem vzala hlavně ve svém životě, respektive ve svých zdravotních potížích. Už delší dobu mě trápily křeče. Noční křeče do nohou, které mě okamžitě probraly a byla to taková bolest, že jsem nohy musela pořádně protáhnout, abych se křeče zbavila. Taky mě trápila svalová únava. Totiž...Ne, že bych předváděla extrémní sportovní výkony, ale v současnosti cvičím pravidelněji. Vždycky mi při těchto problémech stačilo pít Magnesii (ehm,toto není reklama) a potíže odezněly. Ale tentokrát jsem se na hořčík a jeho problematiku zaměřila více.

Tak tedy pojďme na to:

Hořčík (latinsky magnesium) je také často přezdíván "prvek života". Proč? Je nepostradatelný pro život většiny tvorů na zemi. Hraje klíčovou úlohu ve více než 300 enzymatických reakcích v lidském metabolismu. Vyskytuje se především uvnitř buňky, po draslíku se tak řadí na druhé místo nejčastěji zastoupených minerálních látek uvnitř buněk. Pomáhá udržovat normální funkčnost svalů a nervů, udržuje stabilní srdeční rytmus, zdravý imunitní systém a v neposlední řadě také zdravé kosti a zuby.

Denně potřebujeme asi 300 mg hořčíku. Tato dávka je ale jen orientační. Více potřebujeme třeba při fyzické zátěži, stresu, v těhotenství a při kojení, pokud jsme diabetici, kardiaci a podobně. Z denní doporučené dávky však vstřebáme za běžných fyziologických okolností pouze jednu třetinu. Ale pozor: Neplatí, že čím vyšší dávka, tím vyšší vstřebávání. Vstřebávání hořčíku brání nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu. Nepřítelem je též antikoncepce.  

Mezi projevy nedostatku (a tady zbystřete!) patří: rychlá únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací, nespavost a ranní únava, větší náchylnost ke stresu a depresím, bušení srdce, třes víček, svalové křeče, třes, záškuby, padání vlasů, lámavé nehty a vlasy..Nepoznáváte se v tom?

Mezi zdroje hořčíku patří: ořechy, semena, sojové boby, listová zelenina, celozrnné pečivo, luštěniny, špenát, banány a pomeranče.

Všechno tohle konzumuju víc než hojně, tak jsem nechápala, v čem je problém. Dnes jsem v novinách narazila na článek, který vše z velké části vysvětluje. Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Karlova Univerzita provedly společný výzkum, podle kterého se ukázalo, že nedostatkem hořčíku trpí až třetina Čechů. Podle něj hořčík v těle chybí kvůli nešetrnému pěstování rostlin-chemická hnojiva snižují schopnost rostlin přijímat minerály z půdy. Dalším problémem v České republice je nadměrná konzumace tuků a jednoduchých cukrů. Hořčík je kvůli tomu vázaný ve střevech a nemůže se tak vstřebávat do krve. Tento názor akorát potvrzuje moji domněnku, že dnes je skutečně těžké pokrýt denní potřebu vitamínů a minerálních látek, a to i pestrým vyváženým jídelníčkem. Bez potravních doplňků se v mnohých případech prostě neobejdeme.

A moje řešení? Koupila jsem si hořčíkové tablety společně s vitamínem B6, který urychluje vstřebávání hořčíku. Po deseti dnech užívání cítím rozdíl, v noci se vyspím bez křečí a necítím žádné svalové problémy. V poslední době jsem pociťovala i větší únavu a nesoustředěnost. Ačkoliv jsem to přičítala počasí, mám pocit, že i u tohoto došlo ke zlepšení. 

Tyhle "hodiny chemie" bych chtěla na blogu zavést pravidelněji, neboť i pro mě je to opáčko do školy:) Je něco, co by vás zajímalo a chtěli si o tom přečíst?