sobota 28. září 2013

Hodina chemie: Proč NEpoužívat kokosový olej v kuchyni

Přeju krásný sobotní večer!
Já ho trávím doma v pelechu s dobrou hudbou a zapálenými svíčkami, prostě relax!:) Jsem po týdnu ve škole (a večerních akcích) docela unavená a upřímně jsem ráda, že jsem doma. A taky..Mám naplánovanou akci s kámoškou v Brně hned v pondělí, ale pšššt!:D
Dnes jsem se rozhodla napsat vám článek a tolik populárním tématu a totiž o kokosovém oleji a jeho použití v kuchyni. Nechci tvrdit, že jsem nějaký velký chemik (po pondělním semináři z aplikované biochemie si povíme,haha), ale toto musí zarazit každého, kdo má aspoň nějaké znalosti organické chemie. Tak pojďme na to!
Kokosový olej je získávaný z jader kokosových ořechů, řadíme ho tedy mezi tuky rostlinné. V tropech je po celé generace zdrojem tuku ve výživě lidí. Zdánlivě má několik pozitiv. Je termostabilní a jeho kouřový bod je kolem 180 °C, což znamená, že se hodí na smažení a fritování. Což ale není zrovna zdravá úprava potravin tak jako tak, že. Pomalu oxiduje, dlouho odolává žluknutí a proto je jeho trvanlivost až dva roky. Je také velmi levný. Tím myslím země, ve kterých se skutečně pěstuje a používá, u nás to není žádná laciná sranda.
Podle mě je ale velkým problémem velmi vysoký obsah nasycených mastných kyselin (saturated fatty acids, zkráceně SAFA). Ty se nacházejí hlavně v tucích živočišného původu (máslo, sádlo, mléko, žloutek), u rostlin se nachází právě v palmovém a kokosovém oleji. Nasycené mastné kyseliny nemají ani jednu dvojnou vazbu mezi jednotlivými atomy uhlíku v řetězci. To znamená, že řetězec atomů uhlíku je zcela "nasycen" atomy vodíku. 
Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krevní plazmě a tím i riziko srdečně cévních onemocnění, ale i diabetu II. typu! Bohužel v České republice je jejich konzumace dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky. Proto bychom měli konzumaci nasycených mastných kyselin omezit. Což tedy znamená, že konzumace kokosového tuku vám k nesmrtelnosti určitě nepomůže, ba naopak!:)
Opravdu mě velmi zaráží, že čímdál častěji narážím na recepty s tímto "zázrakem". Zkusila jsem taky trochu "zagůglit" a u odkazů "kokosový olej na hubnutí", "omlazující a úžasně zdravá potravina" mi skutečně spadla brada. Na toto téma jsme i hodně diskutovali ve škole a přednášející byla taky šokovaná, jaký mýtus opět média vytvořila, nemá to žádné racionální opodstatnění. 
Takže já říkám: Holky a kluci, nevymýšlejte hlouposti. Do teplé kuchyně je nejvhodnější olej řepkový a do studené olivový. Ale o tom třeba příště!:)




středa 25. září 2013

Jídelníček 25.9.

Krásný večer, moji milí!:)
Konečně si po dalším náročném školním dni sedám k noťasu a smolím pro vás článek. Na školní režim si zatím nemůžu zvyknout, jsem celkem unavená a klidně bych ještě brala nějaký ten týden prázdnin. Ideálně v teple na dovolené, aaach. Dnešní odpoledne jsem si zpříjemnila návštěvou Ikei. Snad ani nemusím říkat, že jsem utratila asi tak milion, ale naprostou většinu toho, co jsem vážně potřebovala stejně nemám:D No nic, příští týden se vypravím znovu.

Teď už k jídelníčku:

Snídaňová klasika, tady asi moc nepřekvapím:) Tmavé opečené toasty, arašídové máslo a banán. V misce je bílá Hollandie, k pití ředěný pomerančový džus a kafíčko s mlékem.

Dnes jsem neměla možnost teplého oběda, proto s sebou do krabičky: Celozrnný kuskus, balkán, černé olivy, kukuřice a ochuceno bazalkou.

K odpolední sváče jsem měla syrovátkovou tyčinku z DM, jablko a zase kafe s mlíkem.

K večeři jsem měla míchaná vajíčka sypaná sýrem, slunečnicovou kostku a zeleninu.

Během večera to ještě vidím na hrstku ořechů nebo něco menšího, ať nejdu spát s hladem.

Mějte se krásně!:)

čtvrtek 19. září 2013

O všem a o ničem

Zdravím!
...A krásný večer přeju! Téměř mám za sebou první týden nového vysokoškolského života v Brně. Jelikož my z LF těžkej chleba máme, čeká mě škola ještě zítra. Musím říct, že ten návrat do reality je poněkud tvrdší. Největší horor byl hned první den, kdy jsem ráno vstávala kolem půl osmé a domů přišla ve čtvrt na devět večer. Byla jsem ráda, že sedím. Opravdu je to velký nezvyk po třech měsících volníčka a prázdnin chodit pravidelně do školy, soustředit se a dokonce si psát poznámky! Tento týden je ještě takový zahřívací a z počátku se nesl ve znamení bloudění po budovách a hledání přednáškových místností, to bych přece nebyla já!;) Nicméně musím říct, že se začínám orientovat a brzo budu v Brně jako doma.
Ačkoliv jsem ze školy utahaná jako kotě, dvakrát jsem si neodpustila návštěvu fitka. A ehm..Prázdninová absence cvičení ve fitku byla poněkud znát a druhý den jsem měla velké potíže sednout si na záchod nebo vyjít schody. Vlastně tenhle pocit miluju..Vím, že jsem cvičila poctivě a svaly o sobě dávají vědět. Uvidím, jak budu časově zvládat, ale chtěla bych chodit cvičit tak dvakrát-třikrát týdně a zbytek nějaké to cvičení doma. Vzhledem k tomu, že mám v Brně hooodně kamarádů (a hodně z nich je ještě z mých gymnaziálních dob), proběhl již první paaarty večer a určitě nebyl poslední, hned příští týden je v plánu další kolaudace našeho krásného nového bytu. Musím říct, že jsem ještě v Brně nepila špatné víno a sklípek/vinotéka je na každém rohu, pomoc!:D 
Příští týden taky plánuju návštěvu Ikei, protože zútulňovat pokoj mě nesmírně baví. Dnes jsem taky v rychlosti proběhla Vaňkovku. Jak některé víte, minulý týden jsem užívala sluníčka v Barceloně a v Bershce si vyhlídla krááásný teplý svetr. Měla jsem poslechnout maminky rady a koupit si ho. Tvrdila jsem, že je na takový svetr ještě čas, zřejmě jsem v ČR očekávala tropy, či co. Celý týden docela slušně klepu kosu, tak jsem dnes během volného dopoledne vyrazila a svetr si koupila. Odměňovat se přece musíme!:)

Poslední dobou nějak nestíhám fotit jídlo. Že by úchylka na ústupu?:) Přesto jsem v telefonu něco našla..

Snídaně! Tohle arašídové máslo z Tesca vřele doporučuju, je moc dobré.


Jednoduchá, ale dokonalá večeře. Kaiserka s florou a hermelínem, volské oko a zeleninový salát se semínky. Jo a sklenka vína na krásu;)

Rozloučím se s vámi fotkou, kterou trochu vystoupím z anonymity. Je z minulého týdne, kdy jsem si ještě užívala v Barceloně. 


Mějte se krásně!

úterý 10. září 2013

Celozrnné špagety s rajčatovou omáčkou a tuňákem

Přeju krásné odpoledne!
Dnes jsem tu s receptem na přání. Byla jsem sama doma a měla v plánu si uvařit oběd. Požadavky byly zhruba následující: Aby to bylo rychlé, chutné, pokud možno zdravé a zasytilo, protože jsem měla hlad jako vlk a pomalu jsem šilhala.. Volba padla na špagety, které miluju na tisíc způsobů. Oběd jsem samozřejmě nezapomněla zvěčnit a pověsit na instagram, kde sklidil velký úspěch. 

Nachystáme si:
  • celozrnné špagety (já použila ty z Lidlu a mile mě překvapily)
  • malý rajčatový protlak
  • cherry rajčata
  • olivy (nemusí být)
  • stroužek či dva česneku (doporučuju ten český, ať to má grády!)
  • malou konzervu tuňáka v olivovém oleji (nebo ve vlastní šťávě, jak to má kdo rád)
  • pepř (ideálně ten ve mlýnku)
  • sůl
  • bazalku (jak sušenou, tak i čerstvou, pokud máte)
Nejprve dáme vařit vodu, kterou osolíme a kápneme trochu oleje, aby se nám špagety neslepily. Do vroucí vody dáme porci špaget a vaříme.
Na teflonové pánvičce rozpálíme olej a přidáme prolisovaný česnek a počkáme, až trochu zhnědne a začne vonět. Přidáme pokrájená cherry rajčata a trochu je podlijeme vodou. Přikryjeme pokličkou a necháme dusit, dokud nezměknou a nepustí šťávu. Poté přidáme protlak, trochu osolíme a ochutíme bazalkou a pepřem. Nakonec přidáme trochu na půlky nakrájených oliv a okapaného tuňáka. Společně prohřejeme.
Scedíme špagety, nalijeme na ně omáčku, ozdobíme parmezánem a bazalkou.


Nevím, jestli to bylo tím, že jsem byla tak hladová, ale na těchto špagetách jsem si fakt moc pochutnala:) Takže doporučuju k vyzkoušení!;)

pondělí 9. září 2013

Hodina chemie, tentokráte o hořčíku

Ahoj!:)
Tak si při pondělním večeru dáme trochu chemie, co říkáte? Inspiraci k dnešnímu počtení jsem vzala hlavně ve svém životě, respektive ve svých zdravotních potížích. Už delší dobu mě trápily křeče. Noční křeče do nohou, které mě okamžitě probraly a byla to taková bolest, že jsem nohy musela pořádně protáhnout, abych se křeče zbavila. Taky mě trápila svalová únava. Totiž...Ne, že bych předváděla extrémní sportovní výkony, ale v současnosti cvičím pravidelněji. Vždycky mi při těchto problémech stačilo pít Magnesii (ehm,toto není reklama) a potíže odezněly. Ale tentokrát jsem se na hořčík a jeho problematiku zaměřila více.
Tak tedy pojďme na to:
Hořčík (latinsky magnesium) je také často přezdíván "prvek života". Proč? Je nepostradatelný pro život většiny tvorů na zemi. Hraje klíčovou úlohu ve více než 300 enzymatických reakcích v lidském metabolismu. Vyskytuje se především uvnitř buňky, po draslíku se tak řadí na druhé místo nejčastěji zastoupených minerálních látek uvnitř buněk. Pomáhá udržovat normální funkčnost svalů a nervů, udržuje stabilní srdeční rytmus, zdravý imunitní systém a v neposlední řadě také zdravé kosti a zuby.
Denně potřebujeme asi 300 mg hořčíku. Tato dávka je ale jen orientační. Více potřebujeme třeba při fyzické zátěži, stresu, v těhotenství a při kojení, pokud jsme diabetici, kardiaci a podobně. Z denní doporučené dávky však vstřebáme za běžných fyziologických okolností pouze jednu třetinu. Ale pozor: Neplatí, že čím vyšší dávka, tím vyšší vstřebávání. Vstřebávání hořčíku brání nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu. Nepřítelem je též antikoncepce.  
Mezi projevy nedostatku (a tady zbystřete!) patří: rychlá únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací, nespavost a ranní únava, větší náchylnost ke stresu a depresím, bušení srdce, třes víček, svalové křeče, třes, záškuby, padání vlasů, lámavé nehty a vlasy..Nepoznáváte se v tom?
Mezi zdroje hořčíku patří: ořechy, semena, sojové boby, listová zelenina, celozrnné pečivo, luštěniny, špenát, banány a pomeranče.
Všechno tohle konzumuju víc než hojně, tak jsem nechápala, v čem je problém. Dnes jsem v novinách narazila na článek, který vše z velké části vysvětluje. Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Karlova Univerzita provedly společný výzkum, podle kterého se ukázalo, že nedostatkem hořčíku trpí až třetina Čechů. Podle něj hořčík v těle chybí kvůli nešetrnému pěstování rostlin-chemická hnojiva snižují schopnost rostlin přijímat minerály z půdy. Dalším problémem v České republice je nadměrná konzumace tuků a jednoduchých cukrů. Hořčík je kvůli tomu vázaný ve střevech a nemůže se tak vstřebávat do krve. Tento názor akorát potvrzuje moji domněnku, že dnes je skutečně těžké pokrýt denní potřebu vitamínů a minerálních látek, a to i pestrým vyváženým jídelníčkem. Bez potravních doplňků se v mnohých případech prostě neobejdeme.

A moje řešení? Koupila jsem si hořčíkové tablety společně s vitamínem B6, který urychluje vstřebávání hořčíku. Po deseti dnech užívání cítím rozdíl, v noci se vyspím bez křečí a necítím žádné svalové problémy. V poslední době jsem pociťovala i větší únavu a nesoustředěnost. Ačkoliv jsem to přičítala počasí, mám pocit, že i u tohoto došlo ke zlepšení. 



Tyhle "hodiny chemie" bych chtěla na blogu zavést pravidelněji, neboť i pro mě je to opáčko do školy:) Je něco, co by vás zajímalo a chtěli si o tom přečíst?

neděle 8. září 2013

Zeleninový salát s avokádem, syrovátkovým sýrem a chlebem Naan

Přeju krásnou neděli!:)
Dnes jsem tady s receptem na jednoduchý a moc dobrý salát. Přes léto si saláty v různých variacích dělám hodně často. Počasí k tomu úplně nabádá a navíc máme spoustu vlastní čerstvé zeleniny. Tak hurá do toho, na podzim saláty už moc nezahřejí...

Na dvě porce si nachystáme:
  • hooodně zeleniny podle chutí a možností (já použila rajčata, okurku, ledový salát, kukuřici z plechovky a černé olivy)
  • půlku avokáda (musí být dost pevné, aby se vám v salátu "nerozblemcalo")
  • olivový olej na zakápnutí zeleniny
  • syrovátkový sýr z Lidlu
  • salátové koření a bazalku
  • semínka, oříšky na posypání salátu
  • chlebové placky Naan nebo jiné pečivo

Postup je až směšně jednoduchý, ale tak pro jistotu ho napíšu. Na talíř/do misky si pokrájíme zeleninu na stejně velké kousky a promícháme. Já ještě přidala olivy, kukuřici a zakápla olivovým olejem. Navrch jsem nakrájela avokádo na kostičky a zakápla trochou limety, aby rychle nezhnědlo.  Na salát jsem nadrobila syrovátkový sýr, posypala ho salátovým kořením a směsí semínek/oříšků. Mezitím jsem v troubě rozpekla chlebové placky Naan, které jsem měla z M&S. Jelikož jsem chystala večeři pro sebe a maminku, salát jsem podávala ještě se sklenkou dobrého bílého vína. Dobrou chuť!:)


sobota 7. září 2013

O mém životním stylu,cestě k němu a o mém cvičení

Krásný den!:)
Dnes jsem se rozhodla pro trochu sebestředně zaměřený článek. Napíšu vám něco o tom, jak jsem se dostala ke svému (zdravému) životnímu stylu, o trnité cestě k němu a o tom, jaký vztah ke sportu Terka vlastně má.
Tak z jakého konce to vzít...To, jak vypadám a co jím jsem začala řešit cca v šestnácti. Vždycky jsem byla krásně štíhlá, na svoji výšku jsem měla nejvíc asi 53 kilo a pokud budeme vycházet z tabulek, je to spíš méně. V sedmnácti pak následoval rozchod s prvním přítelem, já to trochu psychicky neunesla a začala pomalu hubnout. Bylo to plíživé, postupně jsem jednotlivé potraviny vyřazovala a škatulkovala je mezi "zakázané". Z dnešního pohledu jsem jedla strašně, ale nikdy to nebylo ono anorektické jedno jablko denně. S pomocí rodičů a doktorů jsem se z toho dokázala dostat a jsem docela pyšná na to, že jsem nemusela být hospitalizovaná. Druhý zlom přišel na vysoké škole po tragické a dosti nepříjemné záležitosti v rodině. Zase jsem jídlo začala ubírat. Na koleji nebyla taková možnost vařit, což mi přesně hrálo do karet. Zhubla jsem za šíleně krátkou dobu a vypadala ještě hůř než poprvé. Byla jsem čtyřicetikilová a vypadala jako chodící smrtka. Když vidím fotky z té doby, jde mi mráz po zádech. Takže to celé začalo nanovo. Přibírací jídelníčky, zapisování do sešitu, vážení a kontroly u doktorky...Tentokrát jsem začala chodit na pořádnou psychoterapii, která mi v podstatě ukázala, že tímto blbnutím s jídlem si v podstatě řeším nějaké hluboko ukryté psychické záležitosti. Uvědomila jsem si, že se svojí psychikou musím pracovat a nebrat jídlo jako berličku a přizpůsobovat ho svým náladám. Oči mi taky hodně otevřelo studium (mnohé z vás ví, co studuju) a neskutečně mě to dál motivuje, zvlášť po tom, co jsem udělala příjímačky do Brna.
Od té doby brzy uplynou dva roky. Jsem si mnohem jistější a k jídlu se konečně stavím jako k běžné fyziologické potřebě. Potraviny jsem přestala škatulkovat na povolené a zakázané. Spíše se snažím jíst opravdu vyváženě a hlavně pravidelně! Jasně, jsem radši, když si mohu jet to "svoje". Ale stejně tak si ráda dám pizzu, zákusek, dojdu si na jídlo k babičce...Zastávám názor, že nic není nezdravé, pokud to jíme s mírou a jsem proti extrémům jak na jednu, tak na druhou stranu. Kolikrát se do jídla radši donutím, ikdyž necítím tak velký hlad. Za žádnou cenu už nechci zpátky...Víte co? Spokojený život se spoustou energie na všechno, dobré nálady a přátel kolem mě vážně stojí za to. Anorexie nikdy víc.

Jednohubky, chipsy a víno? Jednou za čas žádný problém!:)

Teď přejdeme k mému sportování. Od mala mám ke sportu velký vztah a vděčím za to rodičům. Byli to právě rodiče, kteří mě od mala učili jezdit na kole, lyžovat a plavat. Právě plavání se zanedlouho stalo sportem číslo jedna a já začala plavat závodně. Plavání je neskutečná dřina a dril, protože jsem svojí "kariéry" asi ve třinácti letech nechala. Potom jsem začala hrát tenis s trenérem, asi dvakrát-třikrát týdně. To mi vydrželo do devatenácti let. Během svých anorektických období jsem to se sportem dost přeháněla a následně během přibíracích období nemohla sportovat vůbec, v mém případě to vážně bylo životu nebezpečné. A můj vztah ke sportu teď? Ráda se projedu na kole, ráda si zaplavu nebo si zajdu do fitka. Dost taky cvičím doma podle sebe nebo je mým favoritem Nike Training Club. Podle mě je opět u cvičení důležitá pravidelnost, ne se jednou za měsíc sedřít ve fitku a pak nedělat nic. Snažím se mít nějaký pohyb každý den. Ikdyby mělo jít o menší procházku do města. Na ten "přirozený" pohyb podle mě lidi hodně zapomínají. Dřou se ve fitku, ale pak si celé dny vozí zadek v autě. Samozřejmě, že občas jsou dny (týdny,haha), kdy se mi prostě nechce nebo to z nějakých důvodů nejde. V tom případě se do cvičení nenutím, radši poslechnu tělo a odpočinu si..

Současná podoba břicha. Chce to trpělivost, hodně trpělivosti.

Doufám, že jsem vás tímhle ukecaným článkem moc nenudila!:) Přeju vám krásný slunečný víkend!

středa 4. září 2013

Ovesná kaše z rýžového mléka s perníkovým kořením

Dobré ráno!:)
Zdravím do pochmurného dne. Venku se nám už opravdu ochladilo a ve vzduchu je cítit podzim, což se mi moc nelíbí. Celé léto jsem si po ovesné kaši ani nevzdechla, bylo na ni moc velké teplo. Včera mě cestou kolem zdravé výživy napadlo, že si koupím nějaké dobré mlíčko a udělám snídaňovou změnu. Volba padla na rýžové a udělala jsem moc dobře. Je příjemně sladké, takže kaši už není třeba doslazovat. 
Takže jdeme na to!

Nachystáme si:
  • jemně pomleté ovesné vločky (já dala cca 6 lžic)
  • rýžové (či jiné mléko) 200 ml
  • nasekané mandle
  • půl banánu
  • kus jablka
  • skořici
  • perníkové koření
  • hrst křupavého müsli
Nejprve jsem si na pánvičce osmahla vločky, dokud nezačaly oříškově vonět a dala je stranou. Přivedla jsem v varu rýžové mléko a přidala vločky, chvíli nechala bez míchání pobublávat a přidala jsem perníkové koření a skořici. Dále jsem kaši vařila do zhoustnutí. 
Pokladla jsem ovocem, mandlemi a na závěr posypala skořicí a trochou zapékaného müsli, aby to pěkně křupalo:)


Jak vidíte na fotce, kafíčko a pomerančový džus nesměly chybět, je to takový můj ranní rituál. Dobrou chuť!:)

úterý 3. září 2013

Cuketovo-jablečný perník

Dobré ráno!:)
takže jak jsem vám včera slíbila, dnes přináším recept na perník z minulého článku. Recept jsem si našla u Maggie http://maggies-wonderland.blogspot.cz/ a upravila si ho podle sebe. 

Nachystáme si:
  • 400 g najemno nastrouhané cukety a 400 g najemno nastrouhaných jablek (zvlášť cuketa vám bude pouštět straaašně moc vody, tu samozřejmě vymačkejte!)
  • 3 vajíčka
  • 1 hrnek oleje
  • 3/4 hrnku třtinového cukru
  • 1,5 hrnku hladké celozrnné mouky
  • 1,5 hrnku hrubé mouky
  • 1 prášek do pečiva
  • 1 prášek do perníku
  • oříšky, rozinky, brusinky podle libosti (já je s ohledem na zbytek rodiny nedávala vůbec)
  • extra tmavou polevu
Vyšlehala jsem vejce, cukr a olej do pěny. Přidala jsem cuketu a jablka a pořádně zamíchala. Poté přidala mouku a oba prášky. Opět zamícháme. Já si pomohla ručním šlehačem. Hmotu vylijeme na předem vymazaný a vysypaný plech. Pečeme v předehřáté troubě ( funkce pečení shora a zdola) asi na 200 stupňů po dobu zhruba 30 minut. Zkontrolujeme párátkem, pokud těsto nelepí, je perník hotový. Perník jsem nechala vychladnout a nakonec ho polila extra tmavou polevou.


Já sama jsem z perníku byla vážně nadšená, je úžasné vláčný a jemný. Zbytku rodiny taky moc chutnal, takž u nás zmizel rychlostí blesku. Tímto ho řadím do svého repertoáru receptů. Dobrou chuť!:)

pondělí 2. září 2013

Random č. 4

Ahoj holky a kluci!:)
Mám pro vás nachystaných hooodně článků, ale dnes začneme poněkud nenáročným randomem. Minulý týden se nesl v duchu velkého stěhování a začal mi nový život v Brně. Musím říct, že z bytu jsem vážně nadšená a unesená. Pět minut do centra pěšky (zájemkyně o kafe hlaste se!:D), krásný byt s vysokým stropem, dřevěnými podlahami a spaním na vyvýšeném patře, ach!:) Nicméně na bytě je ještě dost práce, tak ještě přes víkend bylo co dělat a řeknu vám,kam se hrabe nějaké cvičení! Taky jsem na byla zapsat ke studiu na LF MU a cítím se velmi důležitě:D Prostředí se mi moc líbí a mile mě překvapila i organizace...Co mě překvapilo nemile, je rozvrh, pěkně si máknu. Ale mám to, co jsem vždycky chtěla. Celkově musím říct, že se mi v Brně moc líbí, ikdyž si tam zatím zvykám. Na ten úplně nový život a nové se moc těším! :)
A teď už k fotkám, které se mi za nějaký ten čas v mobilu opět nashromáždily...

Život v krabicích...

Cuketový perník k snídani. Moc se povedl a určitě ho budu péct znovu!

Výstava "Andy Warhol-Zlatá Šedesátá" v Hluboké nad Vltavou. Příjemný kulturní zážitek...

Relax s Karlem Čapkem a MM z výše zmíněné výstavy:)

Kolaudačka nového bytu! Samé dobroty, k tomu víno...Následoval tataráček, který jsem měla po dlouhé době a chutnal světově!

Druhý den jsem si dala poněkud odlehčenější oběd,uuf.

A dnešní oběd, už doma od maminky. Nakládaná vepřová panenka, zelené fazolky na slanině a brambory. Home sweet home!

Přeju vám všem hezký zbytek dne!